Abstrakt
Toxoplazmóza může být v běžné klinické praxi zdrojem četných diagnosticko-terapeutických rozpaků. Prezentace tří kazuistik poukazuje na nejčastější "nestandardní" situace, vedoucí k chybám v interpretaci nálezu a indikaci terapie.
V prvním případě se jedná o falešnou, nebo nespecifickou pozitivitu protilátek více tříd, která vedla k výrazné psychické zátěži a nesprávně indikované prenatální terapii u gravidní pacientky. V případě druhém pak protrahovaně nízká avidita IgG, která nebyla posuzována v kontextu ostatních výsledků a na základě které bylo ukvapeně rozhodnuto o umělém přerušení těhotenství.
Kazuistika třetí popisuje nesprávnou indikaci navíc nevhodně kombinované terapie, vedoucí k rozvoji četných nežádoucích účinků u mladé pacientky s opakovanými aborty.