Rozhodování o farmakoterapii duševních poruch v těhotenství a v době kojení bývá v klinické praxi zdrojem nejistoty. Na jedné straně zvažujeme potenciální následky léků pro plod či kojence a na straně druhé negativní důsledky neléčené duševní poruchy.
Vysazení udržovací terapie v době těhotenství vede často k relapsu schizofrenie, deprese, bipolární poruchy i úzkostných poruch. Znalosti o působení psychofarmak na plod a kojence, o jejich teratogenních účincích, neonatální toxicitě, abstinenční příznacích a dlouhodobých neurobehaviorálních účincích pocházejí především z kazuistik, údajů z registrů gravidních a epidemiologických studií.
V článku shrnujeme aktuální poznatky o působení duševních poruch na těhotenství a o bezpečnosti antipsychotik, antidepresiv, stabilizátorů nálady a anxiolytik na plod a kojence. Současně uvádíme základní principy farmakoterapie duševních poruch v graviditě a laktaci.