Abstrakt
Cílem studie byl vývoj a ověření psychometrických parametrů obecného nástroje pro odhad empatie. Soubor a procedura.
Soubor tvořilo 823 studentů medicíny (583 studentek a 240 studentů; průměrný věk 21,75; SD = 1,97; rozsah 19 ? 29 let) 1. až 6. ročníku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci zimního semestru. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem.
Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána explorační faktorovou analýzou a nálezy následně ověřovány konfirmační faktorovou analýzou.
Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem a vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa.
Efekt délky studia byl zkoumán Jonckheer-Terpstra testem, vliv identifikace na odpovědi studentů GLM procedurou a vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-S ověřován MRA. Výsledky.
Explorační a následně i konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa resp. 0,67, 0,75, a 0,63. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt sebeidentifikace respondentů i délky studia, ačkoli statisticky významný, byl bez praktického dopadu.
Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JESP-S cca 19 % variance. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě.