Abstrakt
Přes velký pokrok v popáleninové medicíně je stále málo známo o hodnocení bolesti jak po odeznění akutní fáze, tak v době rekonstrukčních operací a v dalším životě popálených pacientů. Cílem projektu bylo stanovit incidenci a charakteristiku "chronické" bolesti po popáleninovém traumatu, charakterizovat její vliv na kvalitu života a určit rizikové faktory vzniku chronické bolesti.
Metodika: Pacientům po rozsáhlém popáleninovém traumatu (více než 20 % tělesného povrchu) hospitalizovaným na Klinice popáleninové medicíny FNKV byl 6-12 měsíců po propuštění odeslán dotazník sledující základní parametry kvality života, výskyt a intenzitu bolesti a dalších kožních senzorických poruch. Jednalo se o prospektivní observační studii navazující na předchozí sledov ání výskytu akutní bolesti a dalších nežádoucích průvodních jevů terapie popáleninového traumatu.
Pro statistické zpracování byl použit Fischerův test, Mann-Whitneyův test, xi-kvadrát test s Yatesovou korekcí. Výsledky: Data jsou založena na údajích získaných od 23 pacientů ze 125 oslovených.
Návratnost této studie byla pouhých 18 %. Žádný dotazník nebyl vyřazen. Rozsáhlé popálení zhorší kvalitu života asi třetiny postižených.
U třetiny se také vyskytuje "chronická" bolest neovlivňující kvalitu života a u téměř poloviny svědění a poruchy citlivosti postižené části kůže. Nejzávažnějším faktorem z hlediska kvality života jsou jizevnatá znetvoření obličeje.
Shrnutí: Bolest je celosvětově považována za významný faktor ovlivňující kvalitu života postižených. Nejen z tohoto důvodu je studie orientována na výsledek terapie z pohledu pacienta.
Možnostmi, jak nevyhovující stav zlepšit, je minimalizovat rizikové faktory, kterými jsou především rozsah, lokalizace, hloubka traumatu a intenzita akutní bolesti během hospitalizace.