Abstrakt
Psychotické poruchy jsou charakterizované narušením vztahu ke skutečnosti. Nejvýznamnější z nich je schizofrenie, onemocnění vedoucí k závažným funkčním postižením.
Její diagnóza je založena primárně na klinické manifestaci charakteristických symptomů a vyloučení známé organické nebo toxické etiologie. Terapie schizofrenie je komplexní, spočívá v kombinaci farmakoterapie a psychosociálních intervencí.
Kauzální léčbou jsou antipsychotika. V současnosti nejpředepisovanějšími farmaky jsou tzv. atypická antipsychotika.
Spektrum nežádoucích účinků závisí na receptorovém profilu antipsychotik, namísto dříve častých pohybových poruch (EPS) a hyperprolaktinémie se do popředí dostávají metabolické nežádoucí účinky a přírůstek na váze. Je proto nezbytné pečlivě sledovat somatický stav nemocných léčených antipsychotiky.
Léčba antipsychotiky je dlouhodobá, neomezuje se jen na akutní fázi, nezbytná je udržovací terapie pro prevenci relapsu. V případě nedostatečné adherence s farmakoterapií lze s výhodou použít dlouhodobě působící injekční formy antipsychotik