Éra antibiotik začíná podle všeobecného povědomí Flemingovým objevem penicilinu v roce 1928. Podle moderního pojetí mezi antibiotika řadíme všechny antibakteriální přípravky podávané celkově, bez ohledu na to, jestli byly získány z mikroorganismů nebo připraveny chemickou syntézou.
K antibiotikům tedy patří i sulfonamidy a počátek antibiotické éry je nutné přesunout do roku 1910, kdy P. Ehrlich a S.
Hata prokázali léčebný účinek arsfenaminu u syfilidy. Před objevem penicilinu předcházely studie z různých zemí, které dokumentovaly antagonismus mezi jednotlivými druhy mikroorganismů.
Některé z nich byly dovedeny až k léčebnému využití, šlo však pouze o lok ální terapii povrchových infekcí. Alexander Fleming byl sice objevitelem penicilinu, ale za léčebné využití této látky nevděčíme jemu, nýbrž týmu vědců pod vedením H.
Floreye. Nadšení způsobené objevem penicilinu vedlo k tomu, že některé vlastnosti penicilinu byly mylně přisouzeny všem antibiotikům.
V článku jsou popsány příklady tohoto zkresleného uvažování.