Abstrakt
Kolitida vyvolaná Clostridium difficile je střevní infekční choroba různé závažnosti, která může probíhat jako banální průjmové onemocnění, ale také jako život-ohrožující nemoc provázená paralytickým ileem a bolestivým rozepnutím tračníku, přecházející do sekundární sepse (toxické megakolon). Jiným možným projevem této choroby je rekurentní kolitida s opakovanými atakami průjmů, která postiženého jedince vysiluje fyzicky i psychicky.
Pro stanovení diagnózy se doporučuje vyšetřit stolici pacienta pomocí dvou až tří mikrobiologických metod. Imunochemický průkaz klostridiových toxinů A a B má sice dobrou specificitu, ale příliš nízkou citlivost, proto se musí kombinovat s dalšími postupy: průkazem glutamát-dehydrogenázy (klostridiový antigen), průkazem C. difficile anaerobní kultivací nebo průkazem pomocí PCR.
Další možnou cestou k stanovení diagnózy je endoskopické vyšetření s nálezem charakteristických ostrůvkovitých pablán na sliznici tračníku. Základními léky v terapii klostridiové kolitidy zůstávají metronidazol podávaný orálně nebo parenterálně a vankomycin podávaný orálně, případně nasogastrickou sondou či formou klysmatu.
Z nových léků se jako nejslibnější jeví fidaxomycin. Při opakovaných rekurencích se osvědčila transplantace stolice nasojejunální sondou.
Výskyt klostridiové kolitidy ve zdravotnickém zařízení vyžaduje jednak zavedení izolačního režimu u nemocného jedince po dobu trvání průjmů, jednak uplatnění zásad surveillance a navazujících opatření, t.j. aktivní vyhledávání, včasnou léčbu postižených a prevenci šíření nákazy na další osoby. Při vyšším výskytu nemoci na oddělení je nutné revidovat preskripci antibiotik.