S rozšiřováním požadavků kladených na evaluační systém se objevil koncept přidané hodnoty. Jednalo se o logický krok ve snaze doplnit výstupní charakteristiky ve vzdělávání.
Jako v jiných společenských a ekonomických souvislostech se i ve vzdělávání jevilo potřebné posoudit skutečný přínos jednotlivých školsk ých institucí k učení žáků a studentů. Naplnění této potřeby však není snadné.
Ke vzdělávání a učení totiž přispívá mnoho jiných faktorů, které spolupůsobí společně s faktory školskými, a není možné snadno přisoudit školským institucím jejich míru podílu na tom, co se mladý člověk naučí v důsledku působení školy – stanovit, o co se zlepší jeho znalosti, dovednosti, oč se rozvine jeho osobnost. Metody zjišťování přidané hodnoty se tak rozvíjely jako způsob, jak účinek škol nebo dokonce i jednotlivých vyučujících v učení žáků a studentů vůbec nějak posoudit a vyhodnotit.