Abstrakt
Exploratorní laparoskopie se používá od roku 1910 a patří mezi nové postupy pri rutinní diagnostice apendicitidy. Je možné ji řadit mezi "semi-invazivní" postupy v porovnání s vyšetřeními jako ultrasonografie/CT/MR na jedné straně, a s otevřenou laparoskopií na straně druhé.
Podle literatury, většinou v retrospektivních studiích, může laparoskopie snížit četnost zbytečných apendektomií ve 20 až 30 procentech pripadů a zvýšit přesnost diagnostiky apendicitidy o 95-99 procent. To znamená, že citHvost metody laparoskopie je 92 procent při diagnostice akutní apendicitidy, včetně všech případů, kdy se jedná pouze o zánět mukózní.
To ale stále znamená, že přibhžně jeden z jedenácti pripadů apendicitid je přehlédnut a tudíž nadále zůstává otázkou, zda by měl být apendix, který při laparoskopií vypadá normálně, ale který provází akutní bolest v pravé fossa iliaca, operován, či zda, pokud operován není, hrozí riziko přehlédnutí časného pripadů apendicitidy, která později povede k perforaci a peitonitidě. Mukózní zánět, pochopitelně, nemůže být nikdy diagnostikován, pokud není apendix operován.
Přesto se zdá, že souhrn dostupných údajů potvrzuje názor, že se nestává, že by byl při explorativní laparoskopií přehlédnut pripad akutrtní apendicitidy, která by vyžadovala apendektomií. Zda se vyskytují případy akutní apendicitidy, které nevyžadují apendektomií, lze zjistit pouze z prospektivních studií, z nichž bylo 39 provedeno u dospělých, srovnával jak léčebné, tak diagnostické výsledky u pacientů, kteří podstoupili otevřenou nebo laparoskopickou chirurgickou operaci z důvodu podezření na apendicitidu.
Diagnostické výsledky favorizovaly laparoskopický pristúp z důvodů, že snížily jak četnost negativních apendektomií, tak i "četnost neurčených diagnóz", nejvýrazněji v pripadech žen v reproduktivním věku. Přesto, v závěru studie, její autoři vyjadrili pochybnosti nad kvalitou některých výzkumných údajů, které analyzovali, a doporučili, aby bylo provedeno více slepých studií.
Jelikož se všeobecně předpokládá, že laparoskopická apendektomie způsobuje intraperitoneální adheze s menší pravděpodobností, než otevřená brišní chirurgie, doporučili též, aby se provedly delší následné studie, které by zhodnotily relativní incidence obstrukcí způsobených adhezemi následkem obou technik. Ze studie můžeme tudíž vyvodit závěr, že ve všech nejasných pripadech představuje v roce 2003 laparoskopie lepší počáteční krok, než laparotomie.
Přesto zůstává nadále k dispozici málo údajů, které by srovnávaly moderní techniky, jako ultrasonografii a CT s laparoskopií, a v porovnání s nimi význam laparoskopie zhodnotily.