Abstrakt
ÚČEL STUDIA Prezentovat výsledky nezávislé prospektivní monocentrické studie u pacientů s totální náhradou disků ProDisc-C (CTDR) sledovanou po dobu 4 let a analyzovat nejčastější pozdní komplikace, zejména heterotopickou osifikaci. MATERIÁL V období od října 2004 do května 2006 podstoupilo CTD ProDisc-C CTDR celkem 61 pacientů s jedním nebo dvěma segmenty na oddělení spinální chirurgie Fakultní nemocnice v Motole.
Tato studie zahrnovala 39 pacientů, kteří byli sledováni po dobu nejméně 4 let. S výjimkou jednoho pacienta operovaného na dvou segmentech byli pacienti léčeni pomocí ProDisc-C CTDR na jedné úrovni.
METODY Ve studii byl použit pouze chirurgický postup doporučený výrobcem implantátu (Synthes, USA) a všechny operace byly prováděny týmem se stejným vedoucím chirurgem. Klinické hodnocení.
Pacienti byli vyšetřeni před operací, bezprostředně po ní a 6 a 12 týdnů a 6, 12, 24 a 48 měsíců po operaci. Při každém dalším sledování byly získány odpovědi na dotazník a zdravotní stav pacientů byl vyhodnocen na základě hodnot indexu postižení krku (NDI) a vizuálního analogového skóre (VAS) u krční páteře a radikální bolesti, použití analgetik a osobní spokojenost.
Radiografické hodnocení. Předoperační a pooperační rentgenové snímky byly pořízeny v antero posteriorní a laterální projekci a byly získány flexe, extenze a laterální ohybové filmy Byla změřena výška meziobratlové ploténky na postižené úrovni a byl vyhodnocen rozsah pohybu v flexi a extenze společně se sousedními úrovněmi.
Kromě toho byla hodnocena pokles, uvolnění, selhání nebo přemístění implantátu, jakož i přítomnost heterotopické osifikace. Výsledky byly statisticky analyzovány pomocí Studentova t-testu.
VÝSLEDEK Klinické výsledky po 1, 2 a 4 letech sledování byly následující: hodnoty NDI, 44,9 před operací, 26,1, 25,8 a 25,1 po operaci, zlepšení o 44,1% po 4 letech; VAS pro bolest krční páteře, 5,8 před operací, 3,0, 2,7 a 2,7 po operaci, zlepšení po 4 letech o 53,7%; VAS pro radikální bolest, 6,3 předoperačně, 2,9, 2,9 a 2,7 po operaci, zlepšení o 57,1% po 4 letech. Radiografické nálezy ukázaly průměrnou výšku meziobratlové ploténky na 3,2 mm na postižené úrovni před a 7,4 mm po chirurgickém zákroku, bez výrazné změny v následujícím období.
Průměrný rozsah pohybu disku na postižené úrovni byl 4,2 stupně před a 11,1 stupně po operaci, s 11,4 stupně po 4 letech sledování. Během tohoto období byla heterotopická osifikace zaznamenána u 10 (25%) ošetřených disků, přičemž pět z nich (12,5%) bylo klasifikováno jako stupeň III nebo IV.
Spontánní fúze napříč úrovní nahrazení disku byla zjištěna ve třech případech (7,5%). U dvou pacientů (5%) se na postižené úrovni disku vyvinula kyfóza.
Statistická analýza ukázala významný rozdíl mezi předoperačními hodnotami VAS a hodnotami po 6 pooperačních týdnech u krční páteře a radikální bolesti (t = 4,4, respektive t = 5,3; p 0,05). Změny hodnot VAS v následujícím období byly minimální a nevýznamné.
Rozdíly v hodnotách NDI před operací a 6 týdnů po operaci a mezi 6 týdny a 3 měsíci po operaci byly významné (t = 11, p <0,05 a t = 3,8, p <0,05). V následujícím období byly změny hodnot minimální a nevýznamné.
DISKUSE Krátkodobé studie o různých typech náhrady cervikálního disku byly optimistické a uváděly dobré klinické výsledky a málo komplikací. Při delších sledováních však došlo k častějšímu výskytu heterotopické osifikace jako nejčastější pozdní komplikace.
Ačkoli počet pacientů s ním diagnostikovaných roste, heterotopická osifikace ovlivňuje klinické problémy pacienta jen nepatrně. Jaké jsou jeho příčiny a jak tomu zabránit, jsou dosud plně zodpovězené otázky.
ZÁVĚRY Heterotopická osifikace je nejčastější pozdní komplikací úplné výměny disku. Za jeho vývoj může být odpovědné mnoho faktorů, a proto není její prevence jasná.
Správná indikace a vhodná chirurgická technika se nejčastěji doporučují a autoři je považují za nejdůležitější. Omezený pohyb v ošetřovaném segmentu / segmentech nemá významný vliv na klinický stav pacienta.