Spektrum nemocí vedoucích k náhlé smrti je poměrně široké. Zatímco v novorozeneckém období (a to i v širším, tj. 28denním) se jedná o problematiku okrajovou, v kojeneckém i batolecím věku již lze taková úmrtí diagnostikovat.
Předškolní období a první roky školního života jsou z tohoto hlediska skupinou nevýznamnou (převažují zde příčiny akutního respiračního selhání); u tzv. "náctiletých" adolescentů a též ve věku mezi 20 a 35 lety se jedná o fenomén významný. V tomto období jsou náhlá úmrtí spojená zejména s tělesnou aktivitou.
Ve středním a vyšším věku se jedná O skupinu největší.