Abstrakt
Ghrelin je peptidový hormon složený z 28 aminokyselinových zbytků. Je tvořen především v enteroendokrinních buňkách žaludeční sliznice.
V menši míře je také tvořen ve sliznici tenkého a tlustého střeva, pankreatu, ledvinách, placentě, štítné žláze, hypothalamu a hypofýze. Gastrektomie vede ke snížení plazmatických hladin ghrelinu o 65-80 %.
Aborálním směrem se přítomnost ghrelinu v tkáních gastrointestinálního traktu snižuje. Ghrelin plní v organismu řadu fyziologických funkci: kromě výrazné schopnosti stimulovat vyplavováni růstového hormonu, proIaktinu a ACTH mezi ně patři orexigenní aktivita (zvýšení příjmu potravy), vliv na cyklus spánku a bdění, žaludeční motilitu a sekreci, na kardiovaskulární funkce, regulace endokrinní funkce pankreatu a metabolismu glukózy a antiproliferativní efekt.
Ghrelin je významným regulačním prvkem metabolické rovnováhy organismu, který vyvažuje neuroendokrinní a metabolickou odpověď organismu na stav hladovění a je v tomto smyslu považován za komplementární prvek k leptinu. Ghrelin byl objeven japonskými vědci v roce 1999 jako přirozený ligand ,,sirotčího" receptoru GHS1a, který je specifický pro skupinu syntetických peptidů (growth hormone secretagogues - GHS) podporujících vyplavováni růstového hormonu.
Plazmatické hladiny ghrelinu odrážejí krátkodobé změny přijmu potravy i dlouhodobé změny nutričního stavu organismu. Plazmatické hladiny ghrelinu jsou snížené po přijmu potravy a u obézních jedinců, naopak zvýšené jsou při lačnění a u pacientů s mentální anorexii.
Plazmatické hladiny ghrelinu u člověka negativně korelují s body mass indexem, množstvím tělesného tuku, velikostí adipocytů, plazmatickými hladinami inzulinu, glukózy a leptinu. Vzestup hladin ghrelinu bezprostředně před příjmem potravy naznačuje, že ghrelin hraje úlohu v přípravné fázi - jako metabolický signál pocitu hladu.