Pozitronová emisní tomografie a klinické prediktory přežití u primárních extragonadálních germinálních nádorů
Abstrakt
Primární extragonadální germinální nádory (EGT) jsou vzácným nádorem a tvoří přibližně 2-4 % všech germinálních nádorů dospělých mužů. Jejich prognóza je ve srovnání s primárně testikulárními germinálními nádory kvůli relativní chemorezistenci a zpravidla pokročilému stadiu v době diagnózy horší.
Cílem naší studie bylo zhodnotit roli pozitronové emisní tomografie s fluorodeoxyglukózou (FDG-PET) jako prognostického faktoru u nemocných s EGT. Pacienti a metody: Retrospektivně jsme analyzovali soubor 36 mužů s primárně mediastinálním nebo retroperitoneálním germinálním nádorem.
Pacienti byli léčeni v letech 1994-2010. Pro stanovení diagnózy EGT jsme vyžadovali negativní nález sonografického vyšetření varlat a/nebo negativní testikulární biopsii.
Všichni nemocní byli léčeni chemoterapií na bázi platiny a resekovatelná reziduální ložiska byla odstraněna operačně. Výsledky: Jednoleté celkové přežití (OS) dosáhlo 81 % (95% interval spolehlivosti [CI]: 68-94 %) a tříleté OS 55 % (CI: 38-71 %). Žádný z pacientů, kteří měli pozitivní nález na FDG-PET vyšetření po 1. linii chemoterapie, nepřežil tři roky po stanovení diagnózy.
Jednoleté a tříleté OS dosáhlo 69 % a 20 % u nemocných s pozitivními markery a 90 % a 67 % u pacientů s negativními markery po chemoterapii 1. linie. Rovněž negativní výsledek FDG-PET po ukončení léčby byl významný prognostický parametr pro OS - z těchto pacientů 100 % přežilo tři roky a 89 % pět let od stanovení diagnózy.
Závěr: Negativní výsledek FDG-PET po chemoterapii 1. linie a také po ukončení systémové terapie a resekci reziduálních nádorových ložisek výrazně korelují s dlouhodobým přežitím u nemocných s EGT.