Abstrakt
Mimovolní pohyby měkkého patra jsou popisovány v klasických učebnicích otolaryngologie jako myoklonus, nebo myorytmie. Neurofyziologové je označují pro převážně pravidelnou frekvenci jako tremor měkkého patra.
Rozlišují dvě formy tohoto tremoru: esenciální a symptomatickou. Příčina esenciálního tremoru je nejasná, symptomatický tremor vzniká při poruchách funkce nucleus olivae a nucleus dentatus cerebelli.
Při vyšetření MRInebyly u esenciálního tremoru prokázány žádné známky změn denzity, u symptomatického tremoru byla zaznamenána hyperdenzita v T-vážených obrazech ve ventrální části prodloužené míchy, tj. v oblasti nucleus olivae. Při esenciálním tremoru byly pozorovány mimovolní pohyby měkkého patra, jejichž podkladem jsou zejména stahy m. tensor veli palatini, při tremoru symptomatickém pak dochází k mimovolním kontrakcím m. levator veli palatini.
Zvláště esenciální tremor je často provázen objektivním ušním šelestem, který vzniká otevíráním ústí Eustachovy trubice při stazích m. tensor veli palatini. Mimovolní stahy m. tensor veli palatini a jím vyvolané objektivní ušní šelesty byly opakovaně příznivě ovlivněny aplikací botulotoxinu do m. tensor veli palatini.
Pozorovali jsme esenciální tremor u dvou nemocných. Jeho frekvence byla u obou nepravidelná.
U žádného z nich nebyl zjištěn neurologický nález, který by svědčil pro to, že jde o organicky podmíněný symptomatický tremor. Přitom u jednoho z nich, 41letého muže, docházelo ke stahům m. palatoglossus na obou stranách, které byly doprovázeny objektivně registrovaným klapavým ušním šelestem, a u druhého, 51leté ženy, docházelo ke stahům m. levator veli palatini se symetrickou elevací měkkého patra.
U obou jsme aplikovali do svalů měkkého patra (u 41letého muže do m. tensor veli palatini, u 51leté ženy do m. levator veli palatini) oboustranně 10 j. Botoxu.
U muže, u něhož byl tremor vyvolán stahy m. tensor veli, došlo k výraznému zlepšení šelestu, po 4 týdnech se však začal šelest znovu objevovat. Po 4 měsících byla provedena opětovná aplikace 7 j.
Botoxu do oboum. tensor veli palatini, po níž došlo subjektivně ke zhoršení šelestu, který však objektivně nebyl registrován. Objevily se záškuby v m. sternocleidomatoideus a záchvaty dušnosti provázené výraznými změnami v chování a nemocnému byla doporučena psychiatrická léčba.
U 51leté ženy došlo ke zmírnění a nakonec téměř vymizení šelestu. Po zhoršení již dříve se projevujících potíží s pohyblivostí krční páteře a bolestmi se začaly stahy měkkého patra s jeho elevací a s objektivně registrovatelným klapavým šelestem objevovat při pohybech hlavy do stran do krajní polohy a při pohybu zpět do střední polohy.
V klidu se mimovolní pohyby měkkého patra vyskytují jen ojediněle a jsou provázeny jen málo intenzivním a objektivně neregistrovatelným šelestem. Etiologický mechanismus vzniku mimovolních pohybů měkkého patra s objektivním ušním šelestem byl u obou nemocných zcela odlišný.
U jednoho z nich šlo zřejmě o projev psychosomatického onemocnění, u druhého byl pohybový mimovolní stereotyp zřejmě vyvolán reflektoricky na podkladě poruchy dynamiky krční páteře. Botulotoxin tak svým účinem vstoupil v našem případě do pohybového mimovolního stereotypu navozeného různými etiologickými mechanismy.