Abstrakt
Východisko. Cílem této práce bylo posoudit bezpečnost a účinnost mechanické distální protekce pomocí FilterWire EZ(R) (FW) během přímé koronární angioplastiky.
Metody a výsledky. Soubor tvoří 31 nemocných s akutním infarktem myokardu (AIM) s elevacemi ST úseku, kteří byli léčeni primární koronární angioplastikou s použitím FW.
Kontrolní skupinu tvoří 33 nemocných s AIM a elevacemi ST úseků, kteří byli léčeni primární angioplastikou bez distální protekce. Úspěšné zavedení FW jsme dosáhli u 30 nemocných (97 %). Ve skupině s FW bylo pozorováno méně distálních embolizací (3 vs. 18 %, p=0,04), účinnější reperfuze hodnocená pomocí rezoluce ST o více než 50 % ihned po výkonu (83 vs.61 %, p=0,05).
Trend k efektivnější reperfuzi ve FW skupině podpořil i vyšší počet nemocných s "corrected TIMI frame count" <27, i když tento rozdíl nedosáhl statistické významnosti (87 vs. 73 %, p=0,09). Mezi skupinami nebyl rozdíl v průměrných maximálních hodnotách CK a CK-MB, i když je neznačen trend k menšímu vyplavování ve FW skupině (32,1+-24,5 vs. 35,3+-31,0, p=0,33; 4,2+-3 vs. 4,4+-3,7, p=0,44).
Závěry. Studie prokázala, že distální embolizace jsou častým nálezem v průběhu přímé koronární angioplastiky.
Použití FW v této situaci u selektované skupiny nemocných je jednoduché, bezpečné a je spojeno se známkami efektivnější reperfuze.