Abstrakt
Pleurální výpotky patří mezi běžná onemocnění s incidencí 300-500/100 000. Fluidotorax vzniká tehdy, přesáhne-li tvorba tekutiny resopční kapacitu.
Mezi nemocemi, které vedou k tvorbě fluidotoraxu, dominují srdeční selhání, pneumonie, nádory, plicní embolie a jaterní cirhóza. Klinické podezření na přítomnost fluidotoraxu ověřujeme zobrazovacími metodami.
V diagnostice se dále uplatňuje vyšetření pleurální tekutiny a biopsie pleury získávaná obvykle torakoskopicky. Časné diagnóze nesmí unikat nádorové a tuberkulózní výpotky, empyémy, hemotoraxy a chylotoraxy. Léčba pleurálního výpotku zahrnuje léčbu základního onemocnění a lokální procedury.
Lokální léčbu představuje zavedení hrudního drénu a pleuroperitoneálního shuntu, aplikace antiseptik a fibrinolytik, pleurodéza a antibiotická plombáž. V případě neexpandibilní plíce lze indikovat dekortikaci nebo torakoplastiku.
Péči o tyto nemocné zajišťuje pneumolog ve spolupráci s hrudním chirurgem.