V roce 1988 byla připravena komplexní sloučenina kyseliny ranelové a stroncia - ranelát strontnatý, který v dnešní době představuje jeden z významných léků při terapii postmenopauzální osteoporózy. Byl prokázán jeho významný vliv na posílení kostní denzity, který snižuje riziko osteoporotických zlomenin vertebrálního i periferního skeletu.
Bezpečnost dlouhodobého užívání ranelátu strontnatého byla ověřena v mnoha studiích. V současné době existuje několik metod, kterými je možné hladinu stroncia v klinických laboratořích stanovit v různých biologických materiálech (sérum, plazma, moč).
Nejčastěji užívané metody jsou atomová absorpční spektrometrie s plamenovou či elektrotermickou atomizací a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Sérové koncentrace stroncia u zdravých osob jsou < 50 µg/l.
Pacienti léčení ranelátem strontnatým mají koncentrace stroncia 10463 +- 1376 µg/l. Stroncium je vylučováno hlavně ledvinami.
Močové koncentrace dosahují až hodnot 24535 +- 20570 µg/l. Renální clearance je přibližně 5,33 ml/s.
Vzhledem k variabilní individuální bioaviabilitě a compliance pacientů může být u některých vybraných pacientů léčených ranelátem strontnatým stanovení hladin stroncia důležité a přínosné.