Panická porucha u dětí a adolescentů je dosud podceňovanou diagnózou. Přes svou podobnost s projevem u dospělých často uniká rozpoznání.
Při srovnání s dospělými je patrné, že frekvence jednotlivých symptomů se výrazněji neliší. Nejčastěji popisovanými komorbiditami jsou agorafobie, generalizovaná úzkostná porucha, specifická fobie, separační porucha a depresivní porucha.
Předpokládanými rizikovými faktory jsou separační porucha, citlivost k úzkosti, deprese a behaviorální inhibice, nepřehlédnutelnou roli hraje i kouření a abúzus drog. V terapii jsou kromě tricyklických antidepresiv, clonazepamu a alprazolamu dobré zkušenosti se skupinou SSRI a postupy kognitivně behaviorální terapie.