Většina pacientů s akutním koronárním syndromem bez elevací úseku ST je úspěšně léčena časně provedenou perkutánní koronární intervencí. U nemocných s vícečetným postižením věnčitých tepen je někdy obtížné zvolit správné načasování a způsob revaskularizace.
V tomto ohledu je třeba zvážit klinický stav pacienta, jeho rizikový profil, charakter a rozsah koronárního postižení. Klíčovou roli zde hraje intervenční kardiolog, který hodnotí nález na věnčitých tepnách a případným ošetřením "culprit" léze může významným způsobem ovlivnit další postup revaskularizace.
Kromě perkutánní koronární intervence a chirurgické revaskularizace mů že být pro některé pacienty variantou hybridní výkon. Na základě výsledků velkých registrů se zdá, že chirurgickou revaskularizaci stabilních nemocných po akutním koronárním syndromu bez elevací úseku ST je vhodné odložit alespoň o týden.
V současné době nejsou známy randomizované práce, které by řešily optimální strategii revaskularizace u těchto nemocných.