Abstrakt
Maligní onemocnění v těhotenství jsou vzácná, nicméně jejich výskyt stoupá díky faktu, že ženy stále více odkládají těhotenství do pozdějšího věku. Podle statistiky ÚZIS se průměrný věk prvorodiček i vícerodiček v České republice výrazně posunul do vyšších věkových kategorií (obr. 1).
Zatímco v roce 1985 byl průměrný věk primipary 22,3 a multipary 24,6 let, v roce 2003 to bylo 25,9 a 28,1 let.1 Přibližná incidence jednotlivých malignit během těhotenství je uvedena v tabulce 1.2 Několik prací ukázalo, že ukončení těhotenství ve smyslu potratu nezlepšuje prognózu pacientky. Výjimkou jsou některé rychle progredující hematologické malignity.2 Specifickou otázkou je těhotenství po onkologické léčbě.
Většina studií potvrdila "healthy mother effect", kdy u žen, které otěhotněly po onkologické léčbě, pozorujeme lepší prognózu, než mají ženy bez následného těhotenství.3-5 Pozitivní výsledky jsou pravděpodobně zkresleny tím, že otěhotní ženy, které již představují vybranou skupinu žen s primárně lepší prognózou. Ty, které mají onemocnění závažnější, vůbec neotěhotní.6 Několik studií se zabývalo nejvhodnějším odstupem mezi léčbou zhoubného nádoru a otěhotněním.
Clark a spol. sledovali přežití pacientek a nalezli signifikantně lepší prognózu ve skupině žen, které otěhotněly mezi 6. a 24. měsícem od dokončení léčby ve srovnání se ženami, které otěhotněly do 6. měsíce (78 % vs. 54 %).7 Obecně se doporučuje odstup dvou let od ukončení léčby.