ÚČEL STUDIE Mnoho vrozených a získaných poruch a následků poranění je spojeno s degenerací kloubní chrupavky, což nepříznivě ovlivňuje kvalitu života pacienta. Současná buněčná terapie kultivovanými chondrocyty má své nevýhody v důsledku procesu diferenciace chondrocytů během kultivace.
Věříme, že terapie mezenchymálními kmenovými buňkami nabízí nové možnosti léčby. MATERIÁL A METODY Dospělé mezenchymální kmenové buňky (MSC) pro diferenciaci chondrocytů se obvykle získávají z mezenchymálních kmenových buněk kostní dřeně (BMSC).
V této studii byly tyto buňky porovnány s mezenchymálními kmenovými buňkami odvozenými z tukové tkáně (AMSC). Cílem studie bylo ověřit schopnost lidských BMSC a AMSC diferencovat se na chondrocyty in vitro v přítomnosti nebo nepřítomnosti transformujícího se růstového faktoru beta (TGF-pi).
Lidské BMSC a AMSC byly získány od zdravých dárců během ortopedických operací, in vitro kultivovány ve třech pasážích, aby se získalo požadované množství buněk. Pro diferenciaci chondrocytů byl použit systém kultivace pelet.
VÝSLEDKY Ve 21 dnech kultivace byly buněčné agregáty pěstované v chondrogenním médiu větší než agregáty kultivované v kontrolním médiu. Jak kuličkové kultury BMSC, tak AMSC vykazovaly spontánní chondrogenezi.
Histologické barvení hematoxylinem a eosinem a Massonovým trichromovým barvením, jakož i imunohistochemické barvení pro detekci kolagenu typu II neodhalily žádné zjevné rozdíly mezi kulturami pelet s přítomností TGF-pi a těmi, které neobsahovaly. RT-PCR v reálném čase detekovala expresi genu kolagenu typu II ve všech testovaných kulturách.
Pouze v kuličkové kultuře BMSC vedla přítomnost TGF-pi ke sní žení hladin mRNA kolagenu typu I a ke zvýšení hodnot mRNA kolagenu typu II. Diskuse Naše výsledky ukázaly in vitro chondrogenní potenciál zralých lidských mezenchymálních kmenových buněk odvozených jak z kostní dřeně, tak z tukové tkáně.
V souladu s příslušnými údaji z literatury navrhujeme, aby oba typy buněk měly stejnou perspektivu pro použití v tkáňovém inženýrství chrupavky.