Abstrakt
Hormonální účinky androgenů mohou negativně ovlivnit vzhled jedince. Vyvolané změny u žen nebo dětí závisí na hladině endogenních či exogenních androgenů nebo na zvýšené citlivosti cílových orgánů k normální hladině androgenů v krvi.
Zevním projevem hyperandrogenemie jsou kožní změny: především zvýšení tvorby kožního mazu, akné, hirsutizmus, dále androidní obezita a androgenní alopecie. Při delším působení androgenů u žen vznikají odchylky v metabolizmu tuků a cukrů, objevují se rizika vzniku diabetes mellitus, ale i kardiovaskulárních chorob.
Hirsutizmus je definován jako patologický růst a distribuce ochlupení u žen, způsobený androgenní stimulací pilosebaceózní jednotky. Incidence u žen je mezi 5-10 %.
U dospívajících dívek předčasné objevení pubarché, menstruační poruchy a obezita zvyšují podezření na funkční ovariální hyperandrogenizmus často vyjádřený u syndromu polycystických ovarií (PCOS). Funkční adrenální syndrom je dán překotnou aktivací sekrece nadledvinových androgenů v iniciální fázi puberty (adrenarché).
V tomto období se vytváří podmínky pro vznik hirsutizmu, který pokračuje i v dospělém věku ženy. Citlivým ukazatelem hladiny biologicky dostupných androgenů v cirkulaci je testosteron, popřípadě volný testosteron.
Celková hladina testosteronu je z větší části ovlivněna vazbou na plazmatické bílkoviny. Léčba je obtížná, nejčastěji se používají preparáty hormonální kontracepce, suprese nadledvinové sekrece malou dávkou glukokortikoidů a antiandrogeny.
Terapeutický plán se stanoví podle závažnosti symptomů a podle zdroje androgenů. U pacientek se podle zjištěné příčiny zvolí možnost hormonální léčby v kombinaci s dermatologickými a kosmetickými postupy.