Abstrakt
Úvod: Etiologie onemocnění temporomandibulárního kloubu (TMK) je multifaktoriální. Nejčastější obtíží u pacientů s poruchami TMK je bolest a omezené otvírání úst.
Bezmála polovina populace má s tímto kloubem obtíže projevující se minimálně jedním z nejčastějších příznaků, ovšem odborné ošetření vyhledá jen kolem 15 % pacientů. Přesná měření, včasná diagnostika a klasifikace poruch TMK stejně jako kontrola léčby může výrazně zvýšit účinek terapie pacientů trpících některou z poruch TMK.
Materiál a metodika: Během studie byl vytvořen soubor 115 pacientů, kteří podstoupili vstupní předoperační vyšetření skládající se z anamnézy, klinického vyšetření, rentgenologického vyšetření a analýzy kloubních drah spolu s kefalometrickou analýzou. Na základě získaných výsledků jednotlivých vyšetření byli pacienti rozděleni do sedmi skupin podle použité terapie.
Základem léčby byla konzervativní terapie. Při neúspěšné konzervativní terapii je metodou volby léčba chirurgická.
Měřítkem úspěšnosti léčby byla dvě kritéria: přítomnost bolesti a rozsah maximálního otevírání úst před terapií a po ní. Výsledky: Ze získaných výsledků je patrné, že konzervativní terapie byla úspěšná u 94 % léčených pacientů.
Pouze u šesti procent pacientů byla indikována chirurgická léčba. Závěr: Je známo, že na vzniku onemocnění TMK se podílí celá řada faktorů, které by se daly shrnout pod pojem civilizační, proto je problematika stanovení diagnózy a následná léčba aktuální a týká se stále většího počtu pacientů.
Základem úspěšné léčby pacienta je včasná diagnostika, správná klasifikace a vhodná terapie. Klíčová slova: stomatologie - temporomandibulární kloub - klasifikace poruch TMK - bolest - omezené otvírání úst - konzervativní terapie Věnováno prof.
MUDr. Janě Duškové, DrSc., MBA, k životnímu jubileu