Perzistence foramen ovale patens a riziko paradoxní embolizace žilních bublin u potápěčů - cave pro sklerotizaci varixů pěnovou metodou
Abstrakt
Úvod: Pěnová sklerotizace varixů může způsobit paradoxní embolizaci bublin přes foramen ovale patens (PFO). Cílem naší práce bylo: 1) zvolit vhodnou screeningovou metodu k detekci PFO, 2) v neselektovaném souboru určit prevalenci PFO a 3) ověřit, zda je PFO rizikovým faktorem pro paradoxní embolizaci venózních bublin.
Materiál a metodika: Pro zkoumání rizika paradoxní embolizace plynových bublin je vhodným modelem potápěč po dekompresi. Provedli jsme screening PFO u 329 potápěčů.
V pilotní studii bylo u 100 potápěčů porovnáno vyšetření pomocí transezofageální echokardiografie (TEE) a transkraniální dopplerovské sonografie (TCD). Dále byl screening prováděn jen pomocí TCD.
V druhé fázi byl u 31 potápěčů s prokázaným PFO po simulovaných sestupech v barokomoře sledován výskyt venózních bublin v pravostranných srdečních oddílech pomocí transtorakální echokardiografie (TTE) a arteriálních bublin v systémovém oběhu pomocí TTE a TCD. Pravo-levý zkrat byl hodnocen jako malý (do 20 arteriálních bublin) nebo významný (20 a více bublin).
Byly porovnány různé dekompresní režimy. Výsledky: V pilotní studii bylo u 100 potápěčů srovnáno TCD se zlatým standardem, vyšetřením pomocí TEE.
Negativní prediktivní hodnota TCD byla 100 %, pozitivní prediktivní hodnota 92 %. Celkem bylo v rámci screeningu vyšetřeno 329 potápěčů, PFO detekováno v 85 případech (25 %), významný zkrat v 45 případech (14 %).
V simulovaném ponoru do 50 m hloubky bylo u 7 z 8 (88 %) potápěčů detekováno významné množství venózních bublin, u 6 z 8 (75 %) byly detekovány bubliny i v systémové cirkulaci, tedy prokázána paradoxní embolizace. Závěr: V neselektovaném souboru potápěčů byla prevalence signifikantního PFO 14 %.
Simulovaný ponor naznačuje, že PFO je rizikovým faktorem pro paradoxní embolizaci plynových bublin. TCD je vhodná screeningová metoda k detekci a určení významnosti zkratu.
Z výsledků lze usuzovat na riziko provádění pěnové sklerotizace u pacientů s větším PFO, především s ohledem na riziko mozkové embolizace bublinek a trombogenní látky.