Historie chirurgické léčby transpozice velkých arterií v dětském věku a výsledky těchto operací u nás
Abstrakt
Cíl: Ukázat složitý vývoj chirurgické léčby nekorigované transpozice velkých arterií ve světě a u nás. Na vlastních výsledcích ilustrovat úspěšné zvládnutí radikální korekce transpozice.
Vývoj operací transpozice: Paliativní operace byly zahájeny ve světě Blalockovou-Hanlonovou síňovou septektomií v roce 1948. Úspěšné korekce transpozice na úrovni síní zahájil Senning v roce 1959 a Mustard v roce 1963. Korekce transpozice na úrovni komor navrhl Rastelli v roce 1969 a korekce na úrovni velkých arterií - arteriální switch operace - Jatene v roce 1975.
Zásady korekce transpozice u novorozenců zveřejnil Castaneda v roce 1984. U nás byla provedena první chirurgická septektomie v roce 1967 a první balonková septostomie rovněž v roce 1967.
První Mustardova operace byla provedena v roce 1974 v Brně, Senningova operace v roce 1984 a Jateneho arteriální switch operace u novorozenců v roce 1988 v Praze. Výsledky: Dlouhodobé výsledky Mustardovy korekce (121 pacientů, sledování 12-19 let) a operace podle Senninga (152 pacientů, sledování 5-20 let), provedené v Dětském kardiocentru v Praze-Motole, již byly publikovány jinde.
Arteriální korekce transpozice podle Jateneho byla provedena na pražském pracovišti u 358 novorozenců. Operační mortalita poklesla pod 2 %, aktuariální přežívání po switch operaci u novorozenců je 96 %.
Problémy operace u novorozenců spočívají v prevenci vzniku stenóz na ústí koronárních arterií a vývoje triviální regurgitace neoaortální chlopně. Závěr: Pacienti po úspěšné korekci transpozice přežívají do dospělosti a vyžadují trvalou kontrolu kardiologů pro dospělé.