Abstrakt
Hyperaktivní měchýř je definován na základě pocitu urgence, s inkontinencí či bez ní, obvykle se symptomy polakisurie a nykturie. Pojem hyperaktivního měchýře se často zaměňuje s urgentní inkontinencí, která je definována jako nechtěný únik moči při imperativním nucení na močení.
Urgentní inkontinence se dále dělí na motorickou a senzorickou. Motorická forma je spojena s hyperreflexií detruzoru a senzorická forma vzniká v důsledku zvýšené senzitivity močového měchýře.
V klinickém obraze pacientky trpící urgentní inkontinencí dominují kromě urgencí také polakisurie (mikce více než osmkrát denně), nykturie (vzbuzení v důsledku nucení na močení více než dvakrát za noc) a náhlé neovladatelné nucení s nechtěným únikem moči. Podle definic a popsaných doprovodných příznaků je hyperaktivní měchýř lehce zaměnitelný s urgentní inkontinencí.
Tato záměna ale není příliš významná klinicky (léčba je v obou případech vpodstatě identická), odlišení obou syndromů je zajímavé hlavně zhlediska terminologického. Urgentní inkontinence je v zásadě jen vyšším stupněm hyperaktivního měchýře.