Při léčbě diabetes mellitus 2. typu bazálním inzulínem se setkáváme s několika klinickými situacemi. Efektivitu léčby vyhodnocujeme na základě glykemie nalačno, glykovaném hemoglobinu, přítomnosti nežádoucích účinků léčby jako jsou hypoglykemie a nárůst hmotnosti.
Na základě uvedených faktorů pak vyhodnocujeme, resp. měníme strategii léčby. Nejčastější klinické situace jsou rozebrány v následujících kazuistikách.