Abstrakt
Cíl práce: Zhodnotit dlouhodobé výsledky náhrady jícnu transpozicí žaludku (TŽ) do hrudníku u dětí, zejména stav výživy, gastrointestinální a respirační obtíže a kvalitu života dětí, u kterých byla provedena TŽ, dále stanovit vliv umístění žaludku v hrudníku na plicní funkce, vliv operace na rychlost evakuace žaludku, srovnat sledované parametry u dětí s náhradou j ícnu žaludkem pro atrézii jícnu s velkou vzdáleností pahýlů (AJ) a u dětí po rozsáhlém poleptání jícnu (PJ). Metodika: Do studie bylo zařazeno 19 dětí, u kterých byla provedena náhrada jícnu v letech 1992-2005.
Základní demografická data a anamnestické údaje byly získány z retrospektivní studie dokumentace. Údaje o výskytu subjektivních obtíží a hodnocení kvality života dětí poskytl dotazník vyplněný rodiči dětí. Nutriční stav byl hodnocen na základě vybraných antropometrických parametrů.
Evakuace žaludku byla vyšetřena scintigraficky po požití stravy značené pomocí 99mTc Sn-koloidu. Pro hodnocení plicních funkcí u spolupracujících dětí byly použity hodnoty získané spirometrií nebo celotělovou pletysmografií.
Byly srovnány výsledky získané od dětí s AJ a dětí po poleptání jícnu. Výsledky: Pouze 26 % dětí ze souboru nemá žádné závažnější polykací, gastrointestinální nebo respirační problémy.
U 4 dětí (21 %) byly zjištěny hypoglykemické stavy po jídle. Kvalita života je hodnocena příznivě v 84 % případů.
Měřené antropometrické parametry jsou pod populační normou, průměrné odchylky jsou do -1,5 SD. Děti s AJ dosahují nižších hodnot než děti s PJ.
Děti s AJ mají tendenci k rychlejší evakuaci žaludku, urychlená evakuace nekoreluje s klinickými známkami dumping syndromu. FVC a FEV1 jsou nižší než populační normy, u dětí s AJ jsou významně nižší než u dětí s PJ, výsledky funkčního vyšetření plic souvisejí s počtem prodělaných thorakotomií.
Závěr: Náhrada jícnu transponovaným žaludkem je v dětském věku přijatelnou metodou obnovy kontinuity trávicího traktu. Děti s TŽ mají problémy polykací, respirační i příznaky urychleného vyprazdňování žaludku včetně hypoglykemických stavů.
Nutriční stav dětí i výsledky funkčních vyšetření jsou horší než populační normy. Děti s AJ dosahují horších výsledků funkčních vyšetření plic a nutričního stavu než děti s PJ, rodiče dětí s PJ udávají závažnější klinické problémy.
Přes uvedené problémy je kvalita života dětí hodnocena příznivě. Většina dětí se bez problémů zapojuje do aktivit se svými vrstevníky.