Abstrakt
Autorka upozorňuje na naléhavost věnovat se i v České republice otázce spirituality pacientů a jejímu vlivu na zdraví, nemoc i umírání v našich nemocnicích. Zdůrazňuje potřebu odlišit ji od religiozity člověka, neboť jeho spirituální přesvědčení může, ale nemusí být religiózní povahy, zvláště v naší sekulární společnosti.
Poukazuje na nutnost poskytování spirituální péče zvláště vyškolenými nemocničními duchovními, což může podstatně snižovat míru stresu hospitalizovaných pacientů, jejich blízkých i personálu, který o ně pečuje. To by napomohlo ke zlepšení atmosféry na jednotlivých odděleních nemocnic a rozšířilo kvalitu poskytované zdravotní péče.