Abstrakt
Autoři analyzují dynamiku vzájemného propojení fenoménu agrese zaměřeného proti sobě (suicidální chování) a proti druhému (homicidální chování). Na příkladu postadolescentní matky předkládají hypotézu, zda přítomnost déledobě trvajících suicidálních fantazií může zvýšit riziko homicidálního chování matky vůči dítěti.
Charakterizují další faktory, které stupňují riziko nepřiměřené objektové agrese.