Abstrakt
Metodika: Koncentrace paklitaxelu v plazmě byly měřeny u 8 pacientek s rakovinou prsu před infuzí, během 60minutové infuze a dále 10 až 1 380 min po infuzi pomocí HPLC s UV detekcí. Výsledky: Individuální farmakokinetické parametry paklitaxelu v plazmě pacientek se během tří infuzí podaných jednou týdně nezměnily, ale pacientky se vzájemně významně lišily.
Tyto rozdíly přetrvávaly u všech sledovaných parametrů: t0,5α, t0,5β a t0,5γ a odpovídající rychlosti vylučování, AUC0-t, AUC0-oo, střední residenční čas, objem při ustáleném stavu Vss, Cmax a clearance byly signifikantně odlišné mezi pacientkami podle parametrické analýzy ANOVA. Při signifikantních rozdílech v Barttlettově testu variability byly rozdíly mezi pacientkami potvrzeny neparametrickým Kruskal-Wallisovým testem.
Individuální hodnoty t0.5α všech pacientek signifikantně korelovaly s t0,5β (r = 0,587, p < 0,01). Ve srovnání s pacientkou s nejvyšší eliminací paklitaxelu byla AUC0-t u pacientky s nejpomalejší eliminací 3,2krát vyšší, CL0-t a CL0-oo byly 3,6krát nižší a CL/kg byla 3krát nižší.
V souladu s tím byla rychlost eliminace v α fázi 3krát vyšší a t0.5α byl kratší u pacientky s nejvyšší clearance. Podobné rozdíly byly nalezeny i v β fázi.
Pacientka s nejnižší clearance měla navíc 2,4krát vyšší Cmax. Farmakokinetické rozdíly mezi pacientkami byly tedy signifikantní a nezměnily se během opakovaných infuzí paklitaxelu.
Značné individuální rozdíly by mohly potenciálně ovlivnit léčebné účinky, jež závisí na koncentraci. Závěr: Farmakokinetika paklitaxelu u pacientek s rakovinou prsu se individuálně výrazně lišila a rozdíly trvaly při opakovaných infuzích, takže nelze vyloučit vliv na účinnost léčby.