Abstrakt
Východiska a cíle studie: Při léčbě nádorů se často setkáváme s minimální reziduální nemocí. Eliminace těchto zbylých nádorových buněk je však pro pacienta klíčová.
V posledních letech je jednou z hodně diskutovaných možností léčba pomocí imunoterapie, především pomocí dendritických buněk. Dendritické buňky jsou nejúčinnějším představitelem skupiny antigen prezentujících buněk.
Metody a výsledky: V první části projektu jsme vypracovali techniku indukce tumoru na experimentálním modelu. Tumor jsme indukovali pomocí kancerogenních látek nebo pomocí sarkomové linie imortalizovaných fibroblastů.
Další nezbytnou částí projektu bylo vypracování metodiky pro přípravu nezralých dendritických buněk z monocytů periferní krve. Nakonec jsme přistoupili k vlastní studii.
Aplikovali jsme připravené dendritické buňky přímo do nádoru. Indukce tumoru pomocí kancerogenních látek Ethylennitrosaminu a Phenobarbitalu byla úspěšná pouze ve 20 % a proto byla pro náš pokus nevhodná.
Tumor jsme tedy indukovali pomocí sarkomové linie. Po podání dendritických buněk přímo do tumoru došlo k zpomalení růstu tumoru.
Závěr: U tumoru, kde po operaci zůstává reziduum, nebo je tumor zcela inoperabilní, by mohla být léčba pomocí imunoterapie v budoucnosti pro pacienta určitou nadějí.