Inkretiny jsou hormony secernované střevními buňkami po prandiálním podnětu. Hlavními mechanismy, kterými působí na homeostázu glukózy, jsou ovlivnění sekrece inzulínu závislé na glykémii, postprandiální suprese sekrece glukagonu a ovlivnění evakuace žaludku.
Klinicky nejvýznamnějším je glukagon-like peptid 1. Má velmi krátký poločas účinku (2-7 minut), je degradován ubikvitárně přítomným enzymem dipeptidyl peptidázou IV (DPP IV).
Terapeuticky je využíván potenciál inkretinů buď v podobě tzv. inkretinových mimetik (exenatid, má shodný účinek, ale je rezistentní k enzymatické degradaci, aplikuje se injekčně), anebo inhibicí DPP IV (gliptiny, v konečném důsledku zvyšují hladinu endogenního GLP 1).