Transplantace plic je efektivní život zachraňující léčebná metoda pro pacienty v konečném stadiu některých plicních onemocnění. Provedení plicní transplantace je ovlivněno řadou faktorů jako je nedostatek vhodných dárců orgánů, časné selhání štěpu, infekce a chronická dysfunkce štěpu.
Novou strategii pro udržení a přehodnocení dárcovské plíce představuje metoda ex-vivo plicní perfuze (EVLP), kdy je odebraný orgán uchováván ve fyziologických podmínkách ex-vivo, a může být opakovaně vyšetřován a dokonce léčen před vlastní transplantací. Tato metoda je do budoucnosti velmi slibná pro větší utilizaci jinak neakceptovatelných orgánů.
Infekce je hlavní příčina časné morbidity a mortality po plicní transplantaci. Kvůli potencujícímu se vlivu infekce respiračními viry a gram negativními bakteriemi pro rozvoj bronchiolitis obliterans syndromu je časná pozornost věnovaná těmto patogenům kruciální.
Navzdory značným pokrokům v krátkodobém přežívání pacientů, dlouhodobé přežívání je stále významně ovlivněno syndromem obstrukční bronchiolitidy. Program transplantace plic v České republice byl zahájen ve FN Motol v Praze v roce 1997.
Nyní se v ČR provádí kolem 20 transplantací ročně s výsledky srovnatelnými s ostatními vyspělými centry. Do září 2011 bylo v České republice provedeno 175 transplantací.