Chronicka pankreatitida (CHP) je obvykle definovana jako trvale progredujici zanětlivy proces vedouci k destrukci parenchymu slinivky břišni s rozvojem fibrotickych změn. Důsledkem tohoto procesu je porucha exokrinni funkce pankreatu a později i vznik endokrinni nedostatečnosti se sniženou sekreci inzulinu [1].
Jedna se o benigni onemocněni, ktere ve svem průběhu může způsobovat těžke bolesti, diabetes mellitus, steatoreu a ztratu hmotnosti a často vede k signifikantnimu zhoršeni kvality života (QoL). Takto vznikle změny v pankreatu progreduji a jejich regenerace je zřejmě zcela ojediněla.
Eliminaci vyvolavajiciho etiologickeho činitele (alkohol, kouřeni, vyřešeni obstrukce pankreatickeho vyvodu,atd.) nelze zřejmě zabranit již spuštěnemu procesu destrukce parenchymu slinivky [2]. Vedle farmakologickych a endoskopickych metod maji chirurgicke resekčni a drenažni vykony svůj vyznam pro potencial poskytnout dobre dlouhodobe vysledky u nemocnych s chronickou pankreatitidou.