Východisko. Mikrokarcinomy, minimální karcinomy jsou v klinické praxi definované jako nádory jejichž velikost je ? 1 cm.
WHO definuje mikrokarcinomy štítné žlázy jako nádory ? 2 cm, které mají rozdílné biologické chování. Cílem studie bylo analyzovat výskyt mikrokarcinomů u operovaných pacientů.
Metody a výsledky. V retrospektivní analýze jsme hodnotili výskyt mikrokarcinomů u pacientů po operacích štítné žlázy.
Kromě základních demografických údajů, velikosti nádoru a histologické varianty, jsme hodnotili oboustranné postižení štítné žlázy, přítomnost multifokálních ložisek a výskyt regionálních krčních metastáz. V období 2004-2008 jsme provedli operaci na štítné žláze u 400 pacientů.
Mikrokarcinom byl diagnostikován u 34 pacientů (8,5 %), 5 mužů a 29 žen. Průměrný věk pacientů s mikrokarcinomem byl 52 let a byl téměř stejný jako u ostatních operovaných pacientům.
Histologicky se jednalo ve 32 případech (94 %) o papilární karcinom, z toho ve čtyřech případech papilárně folikulární variantu a ve dvou případech o folikulární karcinom. Multifokální nález mikrokarcinomů byl u pěti pacientů (15 %) a oboustranné postižení štítné žlázy měli čtyři pacienti (12 %).
Průměrná velikost nádorů byla 5 mm, sd 2,6. Krční uzlinové metastázy měli dva pacienti (6 %).
Totální thyreoidektomii jsme provedli u 32 pacientů (94 %) a hemithyreoidektomii u dvou pacientů (6 %). Pooperační adjuvantní ablační terapii radiojodem 131I podstoupilo pět pacientů (15 %), oba pacienti s uzlinovými krčními metastázami a tři pacienti s bilaterálním multifokálním výskytem nádorů.
Závěry. Na základě dosažených výsledků nepovažujeme mikrokarcinomy za neškodné, téměř bezvýznamné nálezy pro možnost jejich růstu, metastazování a vznik recidiv.
Zvýšené riziko výskytu MC jsme nalezli u chronické lymfoplazmocelulární thyroiditidy (17 %).