Řada studií uvádí dehydrataci jako hlavní příčinu únavy i možného ovlivnění střednědobého výkonu v kolektivních sportech, především v kopané. Skutečnost je však složitější, hledá se souvislost se vznikem žízně a psychické odolnosti u hráčů kopané.
Složitá kineziologická charakteristika tohoto sportu a intermitentní forma energetického výdeje ztěžuje analýzu. Racionální náhrada potem vyloučených tekutin a možné zátěžové testy imitující komplikovanou a variabilní realitu kopané, zatím málo pomáhají hlubšímu poznání.
Na závěr jsou uvedeny praktické rady pro správnou hydrataci hráče kopané.