Cíl: Analyzovali jsme soubor 498 konsekutivních, transfemorálně elektivně angiograficky vyšetřených nemocných. Cílem práce bylo a) stanovit výskyt pseudoaneurysmatu po katetrizaci na našem pracovišti, b) analyzovat rizikový profil vyšetřených ve vztahu k této komplikaci.
Soubor a metodika: Celkem bylo analyzováno 498 nemocných, jejich průměrný věk byl 65 +- 12 let, průměrný body mass index byl 28,4 +- 4,8. Mužů bylo 70 % (n = 347).
Ischemickou chorobu srdeční v anamnéze mělo 69 % nemocných (n = 343), arteriální hypertenzi 78 % nemocných (n = 389), diabetes mellitus 36 % (n = 178), dyslipidemii 65 % (n = 323), ischemickou chorobu dolních končetin 15 % nemocných (n = 76) a předchozí koronární intervenci prodělalo 43 % nemocných (n = 215). Výsledky: V souboru se vyskytlo celkem deset pseudoaneurysmat (2 %).
Při statistické analýze jednotlivých charakteristik (věk nad 65 let, body mass index > 28, velikost a typ zavaděče, pohlaví, anamnéza arteriální hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu, dyslipidemie, ischemické choroby dolních končetin, kardiovaskulární intervence v minulosti, typ výkonu, způsob komprese a komplikovaná punkce) se ke vzniku pseudoaneurysmatu statisticky významně vztahovalo pouze ženské pohlaví (p = 0,011). Závěr: Výskyt pseudoaneurysmatu po katetrizaci na našem pracovišti byl 2 %, což odpovídá literárním údajům.
Rizikovou skupinou byly ženy.