Abstrakt
Východisko. Kromě běžně užívaného histologického a imunohistochemického vyšetření lze diagnostiku maligních lymfomů (ML) doplnit o imunofenotypizaci pomocí průtokové cytometrie.
Je třeba nejprve získat buněčnou suspenzi, což je u kožních T-ML zvláště problematické. Metody a výsledky.
K izolaci lymfoidních elementů z kůže používáme enzymovou digesci. Přesto při malé infiltraci tkáně selhává metoda průtokové cytometrie na nedostatečném množství lymfocytů v buněčné suspenzi.
V rámci diagnostiky, stagingu a restagingu jsme dosud vyšetřili 66 vzorků od 17 pacientů s podezřením či diagnózou kožního T-lymfomu (20krát kůže, 20krát kostní dřeň a 26krát periferní krev). Devětkrát se úspěšně zdařilo izolovat lymfocyty z kůže a diagnostikovat infiltraci T-ML, 1krát byl nález suspektní pro infiltraci tkáně, 4krát byla izolace úspěšná, ale metoda nepřispěla k diagnóze a 6krát byla tkáň infiltrována tak malým množstvím lymfoidních elementů, že se nepodařilo získat optimálně buněčnou suspenzi.
Při stagingu a restagingu jsme metodou průtokové cytometrie v korelaci s histologickým a imunohistochemickým vyšetřením 14krát prokázali negativní nález v kostní dřeni (KD), 3krát při negativním histologickém nálezu jsme metodou průtokové cytometrie potvrdili nádorovou infiltraci a 2krát suspekci z infiltrace KD. Nález průtokové cytometrie byl 1krát suspektní z infiltrace KD, zatímco histologický nález byl jednoznačně pozitivní.
Při vyšetření vzorků periferní krve (PK) jsme 21krát nezjistili přítomnost nádorových buněk, 3krát byly nádorové buňky v PK detekovány a 2krát byl nález suspektní. Závěry.
Průtoková cytometrie má nezastupitelný význam v okamžiku rozsáhlé infiltrace kůže, lymfoidní tkáně se však jeví jako vhodnější diagnostický materiál. Při zjištění aberantního imunofenotypu nádorových buněk je metoda navíc vhodná pro sledování minimální reziduální nemoci