Abstrakt
Voda tvoří 45 až 70% tělesné hmotnosti, z čehož 2/3 jsou intracelulámě a 1/3 extracelulámě. Úbytek nebo deplece čisté vody (bez současných ztrát nebo retence iontů) se projeví změnami koncentrace sodíku v séru. Pokud se současně s vodou ztrácí ionty, může být sérové natrium navzdory dehydrataci/hyperhydrataci v normě.
Sérová koncentrace sodíku je přímo úměrná směnitelnému obsahu sodíku a směnitelnému obsahu draslíku v organismu a nepřímo úměrná celkové tělesné vodě. Na celkový obsah sodíku v organismu lze ze sérové koncentrace sodíku usuzovat jen s ohledem na tyto veličiny.
Euvolémie, hypovolémie i hypervolémie mohou být provázeny normo-, hypo- nebo hypernatrémií. Existuje tedy osm typů poruch vodní a sodíkové rovnováhy různé patogeneze. různého klinického významu a odlišných léčebných přístupů.
Jako pomůcka pro kvantitativní korekci těchto stavů byla navržena řada jednoduchých výpočtů, které ale vzhledem ke složitosti vztahů mezi vodním a iontovým hospodářstvím mají jen orientační charakter. Současně s aplikací vypočteného objemu a složení podaných roztoků (nebo restrikci příjmu vody a solí) je nutno často monitorovat změny složení vnitřního prostředí a podle toho upravovat další léčbu.
Při korekci poruch hospodaření s vodou a elektrolyty je také nutno respektovat doporučovanou rychlost úpravy, zejména z hlediska změn tonicity extracelulámí tekutiny, která ovlivňuje obsah vody v buňkách centrálního nervového systému.