Abstrakt
Cíl studie: Analýza anesteziologických postupů dětí nejnižších hmotnostních skupin užívaných v letech 1998 až 2003. Stanovení optimálního postupu celkové anestezie.
Typ studie:Retrospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště:Klinika anestezie a resuscitace UK, 2. lékařské fakulty a IPVZ Praha, FN Motol, Praha; Klinika dětské chirurgie UK, 2. lékařské fakulty, FN Motol, Praha.
Materiál a metodika:Z dokumentace pacientů (118 dětí), kteří v den operace (135 výkonů) dosáhli hmotnosti do 2 500g byla zaznamenána základní demografická data, operační diagnózy, způsob vedení celkové anestezie a svalové relaxace. Byla porovnána incidence invazivních metod zajištění pacientů a délka operačních výkonů.
Výsledné hodnoty byly shromážděny v tabulkách, podle potřeby doplněny o percentuální hodnoty nebo vyjádřeny v rozmezí nejvyšší a nejnižší hodnoty a v průměrné hodnotě. Výsledky:V prvním roce sledovaného období (1998) dominovala opioidová anestezie doplněná isofluranem (48 %), v roce 2003 se v 90,5 % vyskytovala inhalační anestezie sevofluranem doplněná sufentanilem.
Svalová relaxace vekuroniem je v současné době vystřídána atrakuriem a cisatrakuriem. Z operačních diagnóz se nejčastěji vyskytují atrézie jícnu s tracheoezofageální píštělí, ileus, atrézie duodena a poruchy uzávěru břišní stěny.
Ve srovnání s obdobím 1998-2003 významně přibývá metod invazivního zajištění pacientů (centrální žilní katétr 20-38 %, arteriální kanyla 4-48 %, epidurální katétr 8-33 %). Závěr:Celková anestezie sevofluranem doplněná sufentanilem a cisatrakuriem je metodou volby v péči o novorozence indikované k náročnénu chirurgickému výkonu.
Je možno ji doplnit o epidurální analgezii, invazivní monitorování systémového tlaku a centrální žilní katétr.