Abstrakt
Autoři prezentují výsledky prospektivní studie srovnávající přínos lumbálního infuzního testu a zevní lumbální drenáže při indikaci léčby normotenzního hydrocefalu. Během 24 měsíců bylo vyšetřeno 60 nemocných ve věku 29-83 let (průměr 66,5 roku).
Dominujícím příznakem byla porucha chůze - 53 nemocných, poruchy paměti byly zaznamenány u 44 nemocných a sfinkterové poruchy u 36 nemocných - kompletně vyjádřená trias byla u 28 nemocných. Všem nemocným byl proveden lumbální infuzní test, výsledek výtokový odpor 12 -mmHg/-ml/-min a více byl považován za poruchu resorpce.
Bezprostředně po LIT byla zavedena zevní lumbální drenáž, efekt derivace likvoru byl hodnocen po 120 hodinách. LIT byl hodnocen jako pozitivní u 23 nemocných - u 19 z nich došlo ke zlepšení stavu po zevní lumbální drenáži, u 4 nebylo zaznamenáno žádné zlepšení, ve skupině s negativním výsledkem lumbálního infuzního testu bylo zaznamenáno zlepšení u 12 z 37 nemocných.
Lumbální infuzní test je jednoduchá a přínosná metoda predikce přínosu zkratové operace u nemocných s podezřením na normotenzní hydrocefalus. Vzhledem k nižší citlivosti je u negativních nebo hraničních výsledků vhodné vyšetřovací algoritmus doplnit o zevní lumbální drenáž.