Úvod: Cílem práce je popsat charakteristiky (demografická data a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění) neselektované populace pacientů s akutním infarktem myokardu, dále zhodnotit použité diagnostické a terapeutické postupy. Soubor a metodika: V průběhu let 2003-2007 byly do pilotního registru zadány údaje o 3 184 případech akutního infarktu myokardu z non-PCI nemocnic v Čáslavi, Chrudimi, Jindřichově Hradci, Kutné Hoře, Písku a ve Znojmě.
Výsledky: Infarkty s elevacemi ST tvořily 28,5 % případů v našem souboru, v 68,3 % byla indikována primární reperfuze. V podskupině infarktů bez elevací ST bylo koronarografické vyšetření indikováno ve 43,8 % případů.
Při hodnocení farmakoterapie podané v průběhu prvních 24 hod po přijetí byl pozorován statisticky významný nárůst jejich podávání v průběhu 5 let registru (nejvíce patrný u clopidogrelu - nárůst z 24,6 % na 63,3 %). I při porovnání medikace doporučené při propuštění byl významný nárůst podávání doporučené medikace v průběhu 5 let ve všech sledovaných lékových skupinách - nejvýznamnější opět v případě thienopyridinů (nárůst z 34,9 % na 49,6 %).
Nemocniční mortalita se v průběhu 5 let snížila z 15,2 % v roce 2003 na 8,0 % v roce 2007. Závěr: V průběhu 5letého hodnocení diagnostických a léčebných postupů u pacientů s akutním infarktem myokardu v non-PCI nemocnicích jsme prokázali zlepšování poskytované péče ve smyslu většího dodržování doporučených postupů jak ve farmakoterapii, tak v intervenční léčbě těchto pacientů.
Současně se zvyšováním kvality péče jsme pozorovali pokles nemocniční mortality u pacientů s akutním infarktem myokardu.