Rekurentní analýza variability srdeční frekvence v časné diagnostice diabetické autonomní neuropatie
Abstrakt
Úvod: Práce pojednává o využití rekurentní analýzy variability srdeční frekvence (RQA) v časné diagnostice diabetické autonomní neuropatie. Kardiovaskulární forma diabetické neuropatie je nejzávažnější autonomní komplikací diabetu typu 1 i 2 s vysokou morbiditou a mortalitou.
V diagnostice diabetické autonomn í neuropatie se uplatňují funkční testy vyšetřující dynamiku kardiovaskulárního systému při vertikalizaci a během dechových testů. Záznam RR intervalů je analyzován v časové a frekvenční doméně (spektrální analýza), stále častěji se však užívají metody nelineární analýzy schopné lépe popsat systém nadřazené kontroly srdečního rytmu.
Mezi metody nelineární analýzy řadíme i R QA. Metodika: Použili jsme RQA při ortostatickém testu (leh-stoj) u skupiny 20 kompenzovaných diabetiků 2. typu ve věku 50-62 let bez příznaků autonomní neuropatie.
Hodnoceny byly čtyři proměnné RQA - determinizmus, laminarita, Lmax a trapping time. Výsledky byly srovnány s věkově odpovídající skupinou 20 zdravých kontrol.
Výsledky: Byly prokázány signifikantní rozdíly proměnných determinizmus (p < 0,0001), laminarita (p < 0,0002), nejdelší diagonální čáry Lmax (p = 0,026) a průměrné délky vertikálních čar trapping time (p = 0,0214) mezi skupinami. Následně byly srovnány vybrané proměnné rekurentní, časové a spektrální analýzy v obou fázích ortostatické zkoušky.
Závěr: Při porovnání proměnných rekurentní analýzy u diabetiků a kontrol byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami, svědčící pro vyšší rekurenci RR intervalů a simplifikaci záznamu variability srdeční frekvence u diabetiků. Při vzájemném porovnání statistické hladiny významnosti vybraných proměnných analýzy bylo zjištěno, že RQA disponuje velmi vysokou senzitivitou.
RQA by proto mohla být přínosným doplňkem k rutinně užívaným metodám analýzy RR intervalů při funkčním vyšetření autonomního nervového systému.