Mírná kognitivní porucha (mild cognitive impairment, MCI) je klinický syndrom na pomezí normálního stárnutí a demence. Subjekt trpí kognitivní poruchou, která je výraznější, než se očekává pro danou věkovou skupinu, avšak nedosahuje stupně nutného pro kritéria syndromu demence.
Současně se jedná o progresivně se rozvíjející koncept, který navazuje na dřívější výzkum stadií předcházejících rozvoji syndromu demence nejrůznějších příčin. Výzkum MCI je provázán s výzkumem normálního procesu stárnutí a kognitivních změn ve stáří a počínajících stadií vaskulárního či degenerativního onemocnění mozku.
Neuropsychologická diagnostika hraje v konceptu MCI významnou roli, zejména v souvislosti s identifikací subtypů MCI nebo analýzy typických profilů kognitivních funkcí u počínajících forem různých neurodegenerativních onemocnění, která se klinicky syndromem MCI projevují. Diagnostika MCI pomocí neuropsychologických baterií je komplikována individuální i intraindividuální variabilitou testovaných subjektů.
Upřednostňován je klinický přístup, který kombinuje normativní a kriteriální srovnání s klinickým odhadem odborníka. Při predikci vzniku demence u pacientů s MCI je nezbytná kombinace několika diagnostických metod (neuropsychologického vyšetření, magnetické resonance, genetického /apolipoprotein E/, biochemického a neuropsychiatrického vyšetření) k určení rizika vzniku demence.