Abstrakt
Transplantace jater je náročný život zachraňující výkon pro pacienty v konečném stadiu jaterního onemocnění (end stage liver disease). Pětileté přežívání nemocných zařazených k transplantaci v rámci ustálených indikačních kritérií dnes přesahuje 80 %.
Hlavním problémem nadále zůstává nedostatek vhodných štěpů. Zatímco u dospělých je situace relativně uspokojivá, transplantace jater u dětí, zejména v nejmenších váhových kategoriích, zůstává celosvětovým problémem pro absolutní nedostatek vhodných dárců.
Ve snaze snížit úmrtnost nejmenších pacientů na čekací listině byl počátkem devadesátých let zaveden koncept redukce celého dospělého štěpu pro potřeby dětského příjemce. Pozdější zaveden í nových metod jako je split transplantace nebo příbuzenská transplantace, mělo za následek další snížení mortality nejmenších příjemců na čekacích listinách.
Autoři hodnotí soubor pacientů do 18 let věku transplantovaných v České republice redukovaným jaterním štěpem. Materiál a metody: V období 1995-2009 bylo transplantováno v uvedené věkové kategorii celkem 43 pacientů 48 jaterními štěpy.
Dalších 17 dětí bylo odesláno k transplantaci do zahraničí, kde bylo použito celkem 23 jaterních štěpů. V souboru jsou hodnoceni pouze pacienti transplantovaní v IKEM upraveným jaterním štěpem tj. 14 pacientů, resp. 16 jaterních štěpů.
Redukce byla provedena ve 13 případech. Jednou příbuzenská transplantace a dvakrát split jater.
V nejmenší váhové kategorii do 10 kg byla redukce provedena 5x. Výsledky: Z celé skupiny (n = 16) selhaly 4 štěpy (2 časně po operaci tj. do 2 POD a 2 selhaly až v pátém měsíci).
Střední délka přežívání štěpů je 65 měsíců. Ve skupině nejmenších příjemců (n = 5) neselhal ani jeden štěp.
Střední délka přežívání je 26 měsíců. Závěr: Česká republika od roku 2007 zajišťuje program pro všechny nemocné včetně dětí nejmenší váhové kategorie.
Dosavadní výsledky jsou uspokojivé. V kategorii nejmenších pacientů s hmotností do 10 kg neselhal ani jeden štěp.