Cílem studie bylo zhodnotit morfologické a genetické změny bronchiální sliznice v závislosti na nálezu při autofluorescenční bronchoskopii (AFB) a posoudit přínos této metody pro detekci časných stadií bronchogenního karcinomu v rizikové populaci. Do studie bylo zahrnuto 232 kuřáků s expozicí větší než 30 pack-years a s FEV1 pod 70 % normy, indikovaných k bronchoskopii v rámci standardního diagnostického postupu.
Nejprve byla provedena bronchoskopie v bílém světle (WLB) a potom AFB zařízením Onco-LIFE firmy Xillix. Byly odebrány biopsie z míst pozitivních při WLB a/nebo AFB a kontrolní biopsie z míst normálního vzhledu.
Vzorky byly vyšetřeny histologicky a molekulárně geneticky. Na histologii bylo odebráno 474 biopsií, z nichž 398 bylo hodnotitelných.
Negativních biopsií (normální nález, zánětlivé změny, hyperplazie/metaplazie a lehká dysplazie) bylo 309 (77,6 % hodnotitelných biopsií), pozitivních biopsií bylo 89 (22,4 %), z toho 24x byla zachycena střední/těžká dysplazie, 7x karcinom in situ, jedenkrát mikroinvazivní karcinom a 57x invazivní karcinom. Celková senzitivita a specificita založená na histologii byla po vyloučení jednoznačných nádorů pro WLB 31,3 % a 91,6 % a pro AFB 34,4 % a 80,3 %.
Nižší specificita AFB je statisticky významná. AFB neukázala při detekci premaligních změn větší efektivitu ve srovnání se standardní bronchoskopií.
Molekulárně genetickým vyšetřením histologicky negativních vzorků (n=97) byl prokázán statisticky významně vyšší výskyt ztráty heterozygozity (LOH) v oblasti kódující mismatch repair gen hMLH1 na krátkém raménku 3. chromozomu (D3S1611) a v jednom z lokusů v oblasti tumor supresorových genů na 9. chromozomu (D9S259) a zvýšenou expresi mRNA telomerázové podjednotky hTERT v biopsiích z míst, která byla při AFB pozitivní, než v biopsiích odebraných náhodně jako kontroly. Dle našich výsledků nemá AFB význam pro detekci histologicky prokazatelných preneoplastických změn, umožňuje však záchyt časnějších stadií karcinogeneze, projevujících se pouze genetickými změnami.