CÍL: Hlavním cílem této práce bylo porovnat jednoduchý algoritmus ke stanovení provozované pohybové aktivity v rámci odběru osobní anamnézy s dvěma validovanými metodami (IPAQ, 3DPAR), přičemž jsme jejich výstupy vztahovali k tělesné zdatnosti a rizikovým faktorům kardiovaskulárního onemocnění. METODY: 136 pacientů v dlouhodobé remisi Wilmsova tumoru bylo zahrnuto do studie.
Absolvovali klinické a laboratorní vyšetření, zátěžový test na bicyklovém ergometru a – dle věku – jim byl předložen dotazník o pohybové aktivitě. Během odběru osobní anamnézy byli též tázáni na provozovanou pohybovou aktivitu.
VÝSLEDKY: Neprokázali jsme statisticky významnou asociaci mezi dotazníkem IPAQ resp. 3DPAR a sledovanými parametry. K našemu překvapení jsme nalezli signifikantní korelaci mezi naším jednoduchým algoritmem a tělesnou zdatností (r = 0,28, p = 0,0026), stejně jako inverzní korelaci mezi naším algoritmem a reakcí krevního tlaku v zátěži (r = –0,27, p = 0,0043).
ZÁVĚR: Předkládáme jednoduchou a rychlou metodu