Nefroblastom je nejčastější nádorové onemocnění abdominální oblasti u dětí, většina nádorů je unilaterálních. Medián věku diagnózy je okolo 3 let, dlouhodobě přežívá 80-90% pacientů.
Léčba zahrnuje nefrektomii, chemoterapii dříve včetně kardiotoxick ých cytostatik v relativně nízké dávce a ve vyšších stádiích i radioterapii. Mezi pozdními následky léčby jsou hypertenze, zhoršená funkce zbývající ledviny, funkční poruchy hybného systému a skolióza, které mohou mít vliv na zdatnost nebo jsou přímo rizikovým faktorem pro rozvoj civlizačních chorob.
Soubor a metody:Vyšetřili jsme 100 pacientů (57 žen) ve věku 8-34 let, nejméně 5 let od ukončení léčby. Zjišťovali jsme rizikovou rodinnou anamnézu, maximální aerobní kapacitu, vyšetření funkce srdce a ledvin.Výsledky: Echografickým vyšetřením ani zátěžovým EKG jsme nezjistili významné odchylky od normy.
Maximální aerobní kapacita je v průměru o 0,8 SD pod populačním průměrem náležitých hodnot. Maximální aerobní kapacita koreluje negativně s hodnotami krevního tlaku v klidu a v zátěži, s BMI a hladinou triacylglycerolu, naopak pozitivně koreluje s tepovou rezervou. 25%pacientů má patologický lipidový profil a 53% pacientů má pozitivní rodinnou anamnézu na civilizační choroby před 65. rokem věku.
Závěr: Vztah zdatnosti a rizikových faktorů civilizačních chorob je podobný jako u běžné populace. Vzhledem ke komplexnímu spektru pozdních následků léčby je důležité snižovat zdravotní rizika těchto pacientů.
Sekundární prevence by měla zahrnovat zvyšování tělesné zdatnosti při zohlednění individuálních patologických nálezů těchto pacientů.