Abstrakt
Objektem léčby bolesti je vždy lidský jedinec, který má, a nějakým způsobem prožívá, vlastní etická dilemata spojená s léčbou bolesti. I když jsou v dnešní diskusi mezi algeziology a lékařskou společností všeobecně etická dilemata v léčbě bolesti běžným tématem, osobní etická dilemata každého pacienta nejsou vždy do léčby bolesti začleněna.
Osobní etická dilemata pacienta ovlivňují zejména utrpení (jako komplexní zkušenost zahrnující psychologickou reakci na bolest). Utrpení také zahrnuje souhrn společenských a etických norem společnosti.
Jedinec je vždy součástí společnosti. Proto by se významná pozornost v léčbě bolesti měla týkat i úmyslného a neúmyslného neetického chování ostatních lidí, kteří také přispívají k utrpení pacientů s chronickou bolestí a nepříznivě tak ovlivňují společnost jako celek.
Osobní etická dilemata souvisejí nejen s lidskou společností, ale i s etickými dilematy algeziologa. Proto se v úvodu článku zabýváme souvislostmi mezi utrpením, etickými dilematy algeziologa a individualitou etických dilemat každého pacienta (úroveň myšlení, znalostí, jazyka atd.).
Osobní etická dilemata každého pacienta jsme v článku pouze z didaktických důvodů rozdělili do čtyř kategorií: první je osobní etika, která ovlivňuje vymezení a definování sama sebe a sebehodnocení; druhá je vztahová etika, která definuje role a důležitost interpersonálních vtahů filozofická etika, která ovlivňuje způsob pohledu jedince na svět a místa jedince v něm a poslední je spirituální etika. Veškerá dilemata se prolínají.
Základní etická dilemata z každé kategorie potom popisujeme v článku podrobněji. V oblasti osobní etiky jsme se zaměřili na etická dilemata týkající se změny v chápání sama sebe, ztráty rolí, sebehodnocení, depersonalizace jedince v systému poskytované zdravotní péče a hledání lékařské péče.
V kategorii vztahových a sociálních etických dilemat jsme se zaměřili na základní etická dilemata pacienta s chronickou bolestí, tj. jak objasnit vlastní subjektivní zážitek chronické bolesti ostatním lidem; co vlastně pacient může od ostatních lidí očekávat; sociální izolaci a navazování kontaktů. V třetí kategorii, týkající se filozofických a existencionálních etických dilemat, popisujeme etické dilema ve formě otázek, na které se často pacienti s bolestí ptají: "Proč já?", "Co mám udělat teď?" a "Jaký je smysl a význam života i s chronickou bolestí?".
V kategorii spirituální etiky jsme se zaměřili na etické dilema přehodnocování víry pod vlivem chronicity bolesti. V článku jsme chtěli zdůraznit, že individuální etické názory každého jedince budou odrážet, jak pacient bude reagovat na různé druhy léčby, jak bude spolupracovat s algeziologem a týmem, jak bude dodržovat doporučení v léčbě a jaký to pro něho bude mít přínos k pocitům cíle a smyslu života i s utrpením a chronickou bolestí.